|
|
Význam Ázerbajdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice
Dvořáková, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Význam Ázerbájdžánu a Gruzie v nové energetické geopolitice" pojednává o tématu percepce energetické bezpečnosti z perspektivy Evropské unie se zvláštním důrazem na význam dvou jihokavkazských zemí - Ázerbájdžánu a Gruzie. Záměrem této práce je analyzovat téma prostřednictvím konstruktivistického přístupu. Výchozí teoretický rámec práce tedy tvoří redefinovaná teorie sekuritizace. Metodologický základ představuje diskurzivní analýza oficiálních dokumentů, vydaných Evropskou unií, zasazená do kontextu Evropské politiky sousedství, respektive iniciativy Evropské partnerství s přihlédnutím k externímu vlivu Ruské federace v časové periodě zhruba deseti let, tj. od roku 2003, kdy byla ustavena Evropská politika sousedství, do současnosti. Hlavním cílem předkládané práce je zhodnocení percepce energetické bezpečnosti z pohledu Evropské unie a určení klíčových kontextuálních souvislostí a diskurzivních témat, která v určitých momentech dané periody v politickém diskurzu Evropské unie převládala.
|
|
|
Tematizace bezpečnostní problematiky ve volební kampani: volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Rendla, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezpečnosti v předvolební kampani do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017, konkrétně ve volebních programech relevantních politických stran. V teoretické části práce je nejprve probírána bezpečnost, její koncept a základní bezpečnostní terminologie. Dále je představena sociálně-konstruktivistická teorie sekuritizace kodaňské školy, která poskytuje rovněž vhodný analytický nástroj, a také volební programy, jejich pozice v předvolební kampani a relevance pro tuto práci. Analytická část práce je rozdělena do dvou rovin. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy programů, vycházející z metodiky výzkumné skupiny Comparative Manifesto Project, ovšem značně modifikované pro účely této práce, je zmapován tematický obsah bezpečnosti, zastoupení jednotlivých témat napříč programy i kolik prostoru, a tedy i pozornosti, věnovaly jednotlivé strany daným bezpečnostním tématům. Analýzou bylo zjištěno, že dominantními bezpečnostními tématy v programech sledovaných stran byly Armáda a obrana, Migrace, migrační krize a azylová politika, a konečně Vnitřní pořádek a bezpečnost. Druhá rovina obsahové analýzy je kvalitativního charakteru a optikou teorie sekuritizace nahlíží jevy a témata, která sledované politické strany ve svých programech prezentují jako bezpečnostní...
|
|
|
Securitizing Russia: the Baltic states perception of Russia as a threat
Zybeleva, Daria ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
The thesis proposes the analytical review on how the Baltic States, namely, Lithuania, Estonia and Latvia perceive Russia as a threat to their national security by addressing and evaluating the main changes in their security policies. To analyze the changes and differences in their perception, the securitization theory is applied. Following the most recent changes in the security environment in Europe, starting from the Ukraine crisis and annexation of Crimea in 2014, supplementary theoretic concept such as security dilemma is used for better understanding of the challenges that the Baltic States/NATO - Russia relations face. The main goal of this thesis is to provide a detailed overview of how Russian interference in Ukraine's domestic affairs, created a sense of anxiety in the Eastern Europe and affected security sectors of Lithuania, Estonia and Latvia. Keywords: the Baltic States, Russia, Ukraine Crisis, Securitization theory, Security Dilemma, NATO
|
|
|
Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Šánová, Lucie (oponent)
Diplomová práce s názvem Italský politický diskurs a sekuritizace imigrace: případ revolucí v Maghrebu v roce 2011 pojednává o tématu masového přílivu přistěhovalců dosahujících italských břehů a zejména pak malého ostrova Lampedusa během prvního půl roku trvání tzv. arabského jara. Její hlavní cíl spočívá v rekonstrukci a interpretaci politického diskursu vedeného středo-pravicovou vládou Silvia Berlusconiho prezentující imigrační krizi jako závažnou bezpečnostní hrozbu národní a potenciálně i evropské bezpečnosti. První oddíl se zaměřuje na vymezení obecného teoretického rámce. Jako instrument pro výzkum slouží teorie sekuritizace Kodaňské školy rozšířená o hlavní kritiku autorů sociálního konstruktivismu. Ve druhé části přistupuje autor k charakteristice základního historicko- politického kontextu a vysvětluje specifika problému imigrace v současné Itálii. Poslední empirická část obsahuje strukturovanou diskursivní analýzu událostí z roku 2011 s přihlédnutím k mimořádným opatřením přijatým v reakci na rétoriku vlády na národní a nadnárodní úrovni. V tomto ohledu je věnována zvláštní pozornost zejména tomu, jak vyjednávací proces nakonec vyústil v revizi Schengenských dohod EU a tedy i ve zpochybnění zlomové myšlenky prostoru volného pohybu.
|
|
|
Sekuritizace hranic a legitimita sledování
Hurtík, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem ovlivňuje sekuritizační diskurz podobu fungování hranic a do jaké míry je sekuritizace zodpovědná za rostoucí důraz na zajištění bezpečnosti. Ten se projevuje instalací sledovacích zařízení, která stále více pronikají do našeho soukromí a rostoucí kontrolou společnosti, která je možná díky stále lepším zabezpečovacím technologiím, ale zejména díky prioritě, kterou má zachování bezpečnosti v dnešní společnosti. Vzhledem k povaze zkoumaného tématu je zvolenou výzkumnou metodou diskurzivní analýza, která umožňuje zachytit podobu sekuritizačních procesů a vliv sekuritizačního diskurzu nejen na vývoj hranic, stejně jako na celou společnost. Diskurzivní analýza je použita v konkrétní případové studii, jejímž předmětem je vývoj americko-kanadských hranic mezi lety 2001 a 2005. Díky teroristickým útokům z 11. září 2001 je možné analyzovat sekuritizaci od jejího počátku, přičemž délka sledovaného období zároveň umožňuje zachytit vlivy, které sekuritizaci oslabovali a umožňuje ukázat proměny sekuritizačního procesu v čase. Teoretický rámec této práce vychází z teorie sekuritizace podle Thierry Balzacqa, který navázal na teoretiky kodaňské školy a reagoval na kritiku původní sekuritizační teorie. V návaznosti na analýzu sekuritizace je druhá část práce věnována...
|
|
|
Mediální reprezentace fenoménu deepfakes
Janjić, Saška ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální reprezentací fenoménu deepfakes. V úvodní části práce jsou nejprve shrnuty poznatky z dosavadních výzkumů, načež je komplexně předestřena problematika deepfakes, včetně popisu technologie, která umožňuje jejich vznik, současných možností využití a způsobů regulace a detekce. Teoretická část práce zasazuje deepfakes do kontextu stěžejních teoretických konceptů, jako je například teorie sociální konstrukce reality a role médií v tomto procesu. Empirickou část práce tvoří vlastní výzkum využívající kombinaci dvou metod, a to kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní diskurzivní analýzy. Výzkum zkoumá online mediální články pojednávající o deepfakes s cílem zjistit, jakým způsobem média tento fenomén reprezentují. Výsledky analýzy ukazují, že je současný mediální diskurz při pojednávání o zkoumaném fenoménu vysoce negativní, neboť rámuje deepfakes jako bezpečnostní hrozbu. Tato negativní reprezentace je silně spekulativního rázu, jelikož autoři mnohdy využívají vlastní vymyšlené příběhy o budoucích katastrofických následcích této technologie. Zjištění vyplývající z této studie zároveň poukazují na odlišné vnímání závažnosti identifikovaných hrozeb vyplývajících z technologie deepfakes, které spočívá v tom, kdo je jejich obětí, a odráží tak genderové stereotypy...
|
|
|
Securitizing Russia: the Baltic states perception of Russia as a threat
Zybeleva, Daria ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
The thesis proposes the analytical review on how the Baltic States, namely, Lithuania, Estonia and Latvia perceive Russia as a threat to their national security by addressing and evaluating the main changes in their security policies. To analyze the changes and differences in their perception, the securitization theory is applied. Following the most recent changes in the security environment in Europe, starting from the Ukraine crisis and annexation of Crimea in 2014, supplementary theoretic concept such as security dilemma is used for better understanding of the challenges that the Baltic States/NATO - Russia relations face. The main goal of this thesis is to provide a detailed overview of how Russian interference in Ukraine's domestic affairs, created a sense of anxiety in the Eastern Europe and affected security sectors of Lithuania, Estonia and Latvia. Keywords: the Baltic States, Russia, Ukraine Crisis, Securitization theory, Security Dilemma, NATO
|
|
|
Israel and the BDS Movement in the Context of Securitization Theory
Mangunda, Laura ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
1 Abstrakt Táto práca sa zaoberá prípadovou štúdiou prístupu Izraela k hnutiu BDS z pohľadu teórie sekuritizácie, konkrétne z pohľadu politického sektoru bezpečnosti. Táto práca, nasledujúc nový vývoj a rekonceptualizácie v teórií, ktoré poukazujú na zohľadnenie kontextu bezpečnosti a na fenomén nemimoriadnych bezpečnostných opatrení pri určovaní úspechu sekurizitácie, má dva ciele. Prvým cieľom je analyzovať ako sekuritizační aktéri sekuritizujú BDS vo vybraných prejavoch Benjamina Netanyahua, Gilada Erdana a Dannyho Danona. Druhým cieľom je poskytnúť prehľad prijatých bezpečnostných opatrení a vyhodnotiť, či bolo BDS v Izraeli úspešne sekuritizované.
|
|
|
Reconceptualizing Securitization Theory: A Case Study of the United Kingdom's Securitization of Libya in 2011
Voda, Matěj ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Prvním cílem této práce bylo popsat kroky z pohledu Velké Británie, které následně vedly ke schválení rezoluce 1973 a vojenské intervenci do Libye. Druhý cíl práce vychází ze sekuritizační teorie a má za cíl zdůraznit roli obecenstva v sekuritizačním procesu. Za tímto účelem je v práci nejprve představena sekuritizační teorie, která je následně podrobena kritice a upravena, aby lépe odpovídala výzkumné otázce. Následně je teorie aplikována na případovou studii sekuritizace Libye od 15. února do 21. března 2011. Tyto události jsou popisovány z pohledu Velké Británie, což má společně s následnou analýzou ukázat, že kabinet Davida Camerona byl sekuritizačním aktérem na mezinárodní i národní úrovni. Práce následně ukazuje, že se sekuritizační diskursy lišily na základě obecenstva. Přestože lidská bezpečnost a přechod k demokracii byly hlavními referenčními objekty v obou diskursech, v případě obecenstva na národní úrovni byla referenčním objektem také národní bezpečnost. S tím také souvisí hrozba terorismu a uprchlické vlny, která by zasáhla Velkou Británii v případě, že by Kaddáfí zůstal v čele Libye. Bezletová zóna představovala speciální opatření v obou sekuritizačních diskursech. Hlavní legitimizační argumenty byly také stejné v obou diskursech. Rozdíly v sekurizačních diskursech tedy potvrdily...
|
|
|
Tematizace bezpečnostní problematiky ve volební kampani: volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Rendla, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezpečnosti v předvolební kampani do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017, konkrétně ve volebních programech relevantních politických stran. V teoretické části práce je nejprve probírána bezpečnost, její koncept a základní bezpečnostní terminologie. Dále je představena sociálně-konstruktivistická teorie sekuritizace kodaňské školy, která poskytuje rovněž vhodný analytický nástroj, a také volební programy, jejich pozice v předvolební kampani a relevance pro tuto práci. Analytická část práce je rozdělena do dvou rovin. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy programů, vycházející z metodiky výzkumné skupiny Comparative Manifesto Project, ovšem značně modifikované pro účely této práce, je zmapován tematický obsah bezpečnosti, zastoupení jednotlivých témat napříč programy i kolik prostoru, a tedy i pozornosti, věnovaly jednotlivé strany daným bezpečnostním tématům. Analýzou bylo zjištěno, že dominantními bezpečnostními tématy v programech sledovaných stran byly Armáda a obrana, Migrace, migrační krize a azylová politika, a konečně Vnitřní pořádek a bezpečnost. Druhá rovina obsahové analýzy je kvalitativního charakteru a optikou teorie sekuritizace nahlíží jevy a témata, která sledované politické strany ve svých programech prezentují jako bezpečnostní...
|
host ::
RSS.